Legendární filmy - kult nebo pozérství?

Filmy, které se ve své době staly naprostým trhákem, nyní je dokonce nazýváme „klasikou“ zažívají obrovský comeback. Ať už budu hovořit o milovaném i nenáviděném Star Wars, Pánu prstenů, hře o trůny, tak i Pulp Fiction. 

Pamatuji si to jako by to bylo včera, psal se rok 1977, kdy do kin George Lucas přivedl snímek „Star Wars“ - záměrně říkám, že si to pamatuji jako by to bylo včera, protože právě předchozí den jsem se dívala na díl seriálu „Zlatá sedmdesátá“ kdy chlapci Forman, Fezz, Kelso a Hyde šli do kina právě na zmíněný film. Co následovalo po-té?
Naprosté šílenství.
Je možné, že Lucas už tehdy v roce 1971 kdy začal cíleně pracovat na dokončení svého nejlepšího díla všech dob, tušil v jaké šílenství lidi přivede?
Kdy poprvé „Anakin Starkiller“ spatřil světlo na autorově papíře, když psal složitá díla, které nedokázal mnohdy pochopit ani on sám, natož aby se v tom vyznalo oko diváka.
Mnozí z vás ani netuší, že snímek „Star Wars“ nyní – „Star Wars, nová naděje“ měl původně být samostatný film, proto závěr filmu byl uveden do kin tak, aby v případě nezdaru, nemuseli tvůrci navazovat. I přesto, měl Lucas ve svém šuplíku uschovány další a další nápady, jak by mohl snímek pokračovat a my mu za to dodnes děkujeme.
George Lucas je znám právě díky mega úspěšné ságy „Star Wars“, kdo by si pomyslel, že se komukoliv podaří díky natočení 6ti filmů stát se filmovým guru.
Samozřejmě mu nesmíme zapomenout připsat zásluhy za Indiána Jonese, který dle mého názoru byl úžasný, zrovna o víkendu, když ho vysílali v televizi, dívala jsem se.
 Své skromné představení snímku bych tímto chtěla uzavřít a navázat spíše na dnešní dobu a současný trend, který se nemálo rozpoutal mezi mladou generací.
Pracovně jsem si dovolila tyto lidi nazvat „novodobí fanoušci“.
Lidé, kteří pravidelně čtou můj blog, vědí, jaký jsem člověk, - samotář, domácí povaleč, mamina na plný úvazek, atd… Ale jedna věc, o kterou jsem se s vámi doposud nepodělila, je ta, že jsem milovníkem některých sci-fi filmů.
 Konkrétně na Star Wars miluju, že je to nepřekonatelná klasika sci-fi filmů, ve kterých jsem si našla velké zalíbení. Miluju tu celistvou atmosféru, prostředí, ve kterém se děj odehrává, propracovanost a troufám si říct i složitost do které nás Lucas vtáhl.
 Sága "star wars" nám umožňuje udělat si nezapomenutelný výlet do autorovy hlavy. Takhle to začíná, v jedné předaleké galaxii, kdesi v dáli odlétá zlaté písmo za doprovodu hudby Johna Williamse.
Klasika, klasik které se už nic nevyrovná a nic ji nepředčí. Geniální příběh i hudba.
Naprosto mě uchvátilo, že  prvních 15 minut filmu (původní film), bylo věnováno robotům. Robotika je jedním z témat, která je mi blízká a rovněž se o ni zajímám, takže jako opařená jsem zůstala sedět a hltala jednu scénu za druhou. Najednou se můj život stal jedna velká hvězdná fantazie, symbol nové naděje, byla jsem okouzlena, pohlcena a na celý život poblázněná. Do mého života vstoupila nová éra. Nestalo se to hned, když jsem byla dítě a s otcem sledovala všemožné sci-fi filmy počínaje "star wars, vetřelec, planeta opic, star trek aj." Stalo se to přibližně před 7mi lety, kdy jsem po téměř 3leté pauze shlédla nejnovější díly. Měla jsem nutkavou potřebu pustit si ty "naše" které jsme s otcem tak milovali a miluji je do dnes. Od té doby je v mém životě nové pravidlo a to - vidět ságu "hvězdných válek" minimálně jednou za rok. Pokaždé mě odzbrojí, nikdy to pro mě není nudná podívaná, naopak, nehnutě, bez potřeby pauzy sleduji ten nejlepší sci-fi příběh všech dob. Děkuji panu Lucasovi, že přepsal filmovou historii.
Do dnes si vzpomínám na slova mé maminky, „takové filmy nejsou pro holčičky“.
 Něco pravdy na tom bylo, v 70sátých letech také na film dorazili bezpochyby pouze naši vyslanci mužského pohlaví.
Ovšem mě tyto snímky naprosto pohltily a do dnes, občas zůstávám v očích některých mužů, za podivínku.
Nepohltily mě, protože právě teď je to „cool“ a moderní, být fanouškem sci-fi filmů, ale zaujalo mě to už tehdy když jsem byla dítě, protože to bylo něco nevídaného.
 Příběhu jsem jako malá nerozuměla, ale dnes když si pustím jakýkoliv film tohoto ražení, tak na něj nahlížím úplně jinak. Tak jako čtenáři Malého prince, jestliže si jej přečtou v mládí a následně v dospělosti.

Mnohdy jsem měla příležitost si se svými přáteli, známými, nebo cizími lidmi popovídat o sci-fi filmech, největší zaujatost všech lidí nese právě Star Wars.
Vhledem k tomu, že v loňském roce, přišlo do kin pokračování „síla se probouzí“ dávám tomu za vinu, že se u spousty lidí rozšířila tato epidemie.
Obchodní řetězce, začaly hřešit na novodobou mánii a začaly do svých prodejen vystavovat zboží s touto tématikou.
Matky, začaly své drahé potomstvo oblékat do triček s potiskem Darth Vadera, mistra Yody apod.
Dokonce i značky jako „angry birds“ využily příležitosti se sjet na vlně popularity a vydaly své naštvané ptáčky v převleku známých postav.
Sociální sítě se plní novými filmovými nadšenci, kteří hrdě zveřejňují příspěvky, jak téměř bez přestání sledují sci-fi filmy a dokonce se s nimi ztotožňují v podobě karnevalových převleků.
Existují i naprosté extrémy, kdy se lidé snaží za každou cenu zmínit své zaujetí, píšou status na sociální síti a vždy se do vět snaží zakomponovat nějaké to „Jedi“ moudro, přidávají své vlastní fotky s popisem jména hlavního hrdiny (já z recese tuto „pozérskou“ činnost udělala taktéž a snad jediný člověk opravdu pochopil onu ironii v mém příspěvku).
Následně se setkávám i s takovými lidmi, kteří  téměř všechny každodenní činnosti, přirovnávají  k příběhům oněch hrdinů, zde už nezmiňuji pouze hvězdné války, ale například i Hru o Trůny, Pulp Fiction aj.
K tomu všemu začali rodiče pojmenovávat své děti – Ananakin, Khaleesi, Tyrion, Jules, Frodo …
Měla jsem možnost napřímo se setkat s člověkem, který vám zpaměti vyjmenovat posloupnost ságy Hvězdných válek, ale netušil, že Anakanin Skywalker je Darth Vader „(promiň)“.
 Další člověk vlastnil nemalou sbírku různých předmětů s onou tématikou, ale odkud se vzali „Stormtroopeři“? Zbytečná informace, pro tak zapáleného fanouška, nemyslíte?
Rozumím tomu, že někoho pouze zaujme film, libí se mu jak světelné meče proti sobě světélkují, vydávají bzučivé zvuky, které se snažíme pusou napodobit, ale k čemu všemu je takový povyk?
Jednoduše k tomu, protože je to momentální trend.
Ona mánie zase opadne a lidé se začnou věnovat jiným věcem. Stejný pocit dostávám ze seriálu „game of thrones“ kdy si mnoho lidí načetlo knihy až po-té co viděli prvních pár řad seriálu a opět ze sebe dělají znalé, skalní fanoušky.
Osobně mám vždy raději knižní zpracování, než film, případně seriál, ale týká se to spíše „literatury faktu“.
Sci-fi ráda sleduji právě kvůli zvláštním efektům, hudbě a vyobrazení úžasné technologie, kterou nám tvůrci chtějí představit.
 V čtenářově fantazii se tato vize může lišit a tehdy může dojít ke zklamání.
Nebudu vám zde vykládat, že jsem načetla všechny knihy  George R.R.Martina, nebo,  jsem viděla všechny snímky obsahující tématiku „hvězdných válek“, nebo se pravidelně účastním setkání „hobitů“, protože by to nebyla pravda.
Nemám potřebu se chvástat a snažit se být v očích veřejnosti ta znalá, ta sečtělá, ta zajímavá, NE!
Ve své podstatě ani nemám zapotřebí psát tento článek, protože může spousty lidí popudit, ale měla jsem potřebu pozastavit se nad dnešními „pozéry“.
Dnešní pozéři neskandují pouze nad úžasnou ságou George Lucase, seriálového zpracování „Písně ledu a ohně“, nebo nad Samvědem Křepelkou, který dokázal Froda dovést až k Hoře osudu, který se právě díky této zásluze stal hlavním hrdinou.
Dnešní pozéři vám zpaměti přednesou „jeden prsten vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny přivede a do temnoty sváže“. Ale už nevědí, jakou zkouškou prsten musí projít, aby se nápis zobrazil, který byl psaný písmeny Tengwar.
Po nasazení prstenu, jeho nositel, byl čím dál více posouván směrem ke zlu, ve filmu to bylo vyobrazeno, že se přesunul do světa přízraků.
Ale opět se nechci zbytečně pouštět do popisování filmu.
Důležité je, abyste pochopili, co tím chci říci.
Mnohé lidi fascinuje svět science fiction filmů, seriálů, ale jen málo lidí si to v dnešní době umí nechat pro sebe.
Každý máme potřebu celému světu ukazovat, jak nás zajímá koukat na Khaleesi, která dobývá Sedm království, láme okovy otrokům a následně zjistíme, že bastard Jon Snow, není jen obyčejný bastard ze Zimohradu z rodu Starků, ale je synovcem Daenerys Targaryen.
Obdivuji ty fanoušky, kteří nemají potřebu veřejně projevovat své zalíbení v ony filmy, seriály.
Podobný „bum“ zažíval ve své době film Quentina Tarantina.
I přestože jsem milovník spíše britského, černého humoru, tak oblíbené „historky z podsvětí“ si okamžitě získaly mé srdce.
Americký kultovní akční film a zároveň černá komedie, která si našla nemalou skupinu fanoušků.
Klasické „Tarantinovské“ rozdělení filmu do několika příběhů, následně je spojit, tak aby se všechny obrazy nakonec prolínaly. Někteří to považují za geniální, jiní za fádní a nezajímavé.
Baví mě bizarní dějové zvraty, narážky na béčkové filmy, gangsterské prostředí a bezchybné herecké projevy.
Pulp Fiction zažíval svůj „comeback“ přibližně před 10ti lety, kdy téměř všichni odříkávali dialogy gangsterské dvojice Vincenta a Julese.
Po pár letech jakoby se po nich slehla zem a lidé začali opilovat jiné žánry a snažili se svou závislost směřovat opět na jiný moderní snímek.
Mrzí mě, že ty opravdové kultovní a klasické filmy zažívají nálety novodobých pozéru, kteří ani pořádně netuší o čem příběhy pojednávají, ale protože se o tom mluví, je to všude na internetu, tak to automaticky využijí jakou svou „pózu“.
Mrzí mě to z toho důvodu, protože jsem dlouhodobý fanoušek těchto žánrů a nikdy jsem neměla potřebu se o to se světem dělit. Naopak jsem se na takové lidi dívala skrz prsty, protože co je komu do toho. Proč musím za každou cenu dávat všem pod nos, jak jsem zaujatý fanoušek.
Dle mého názoru „pravý“ fanoušek ukrývá svůj zájem a číší z něj jakási „skromnost“.
Pár let nazpět fanoušci „Star Wars“ byli považování za podivíny a „intoše“. Dnes je to naopak obrovský trend, který vás najednou činí velmi zajímavým člověkem.
PROČ?!
Z mého pohledu není nic zajímavého na tom koukat se a znát „hvězdné války, hru o trůny, pulp fiction aj.“
Zde máte jedinečnou možnost, jestliže si dokážete držet pomyslný odstup – vidět jak jsou lidi ovlivnitelné a hloupé ovečky.
Proč, nikoho z mých známých i neznámých lidí kolem mě, před 6ti lety nezajímaly příběhy Han Sola aj.? Protože se o tom nemluvilo, protože jsem byla divná holka, která sleduje příběhy úžasných „rytířů jedi“, ale dnes? Dnes je podivín ten, kdo se na to nedívá.
Jsem velice zvědavá, co bude „cool“ příští rok a ten další a další.  
Jestli přijdu do obchodu s oblečením a v dětském oddělení nebude pouze „Star Wars, Batman, Superman atd.“ – Na tyto moderní ikony jsem úplně zapomněla, ale vzhledem k tomu, že se snažím článek ukončit, tak pana Bruce Wayne a Clarka Kenta nechám třeba na někdy příště.
Na závěr ze sebe nejspíše nedostanu žádné moudro, poselství, ani rozuzlení.
Myslím si, že zde stačí jen vyčkat, ono to ty „fanoušky“ zase přejde.
Na to já si velmi ráda počkám, protože po-té se opět začnu pouštět do debaty o science fiction filmech a budu se usmívat.
Vlastně počkat, oni chystají na příští rok pokračování „Star Wars“……..